Nebaví mě vymýšlet nadpisy

Tento týden bych zhodnotila místy jako průměr a místy nadprůměr ... dnes i podprůměr.
Začátek týdne, klasika ... ve škole testy, většinou za plný počet (management mi opravdu nic neříká) a doma uklízení, vytahování věcí, pak jejich následné strčení někam, odkud to budu muset stejně uklidit. V tomto jsem neponaučitelná. Stejně tak i můj stůl se zmítá chaosem. Je tu bordel, hroznej. Akvárko potřebuje dolít vodu a mě se do toho pořád nechce (ono není jednoduchý dolít vodu z 60l kanystru). Příští týden musím máknout.

Tento týden se stala velká věc. Je ze mě "tetka". Přítelovo sestra ve středu porodila zdravou holčičku Verunku. Byly jsme se na ní podívat a je rozkošná. Fotky zatím nebudu prezentovat, maminka si to nepřeje. Ale Verunka je opravdu fešanda =) V neděli je snad pustí domů.

Dělala jsem také dva dorty. Pro paní z Kutné hory a pak pro nás domů - na oslavu. Zapíjela se Verunka.

Aby toho nebylo málo, dnes mám rýmu. A že pořádnou. Takže jsem nemohla jet za Verunkou. Snad zítra nebo pozítří se mi udělá líp. 
V pondělí pojedu s přítelem k němu do práce, a pak nakoupit nějaké věci. Dárek pro Verunku (něco mám, ale je to málo) a taky sehnat už něco na Vánoce ať se z toho pak nezblázníme. Pokaždé jsme totiž sháněli vše na poslední chvíli a nedá se říct, že by nás to nějak "naplňovalo" ten shon, kdy jsou obchoďáky narvaný důchodci či bezohlednými lidmi (každej rok do mě někdo někde před Vánocemi naboří košík - častěji než běžně přez rok).

4 komentáře:

Vaše komentáře čtu ráda a pokud to není zbytečné, tak samozřejmě odpovím ;)

 
FREE BLOGGER TEMPLATE BY DESIGNER BLOGS